Kia Cee'd SportsWagon
Přes rok ježdění s novým autem Kia Cee‘d je fuč a tak jsem si řekl, že se zpětně podívám, jak vlastně obstává a jak jsem nebo nejsem spokojen? Pokusím se projít všechny důležité mezníky od výběru po zkušenosti z jízdy. Najezdil jsem pěkných 20 000 km a prošel první servisní prohlídkou, takže mám první reálné zkušenosti. Kolo je a bude můj oblíbený dopravní prostředek, na kterém jsem najezdil tisíce kilometrů v dětství a další do školy až doteď. To už se nedá říci o hromadné dopravě jako autobusy nebo lokálce, ze kterých se mi jen při pomyšlení dělá špatně. Vůbec nevím, jak jsem mohl vydržet jezdit denně 50 kilometrů v přeplněném, mnohdy ve stoje a vydýchaném autobuse. To prostě po čase nešlo vydržet a musel jsem s tím začít něco dělat.
Lidé se dělí na dva typy. Jedna sorta kupuje použité věci a druhá půlka nové. I když se řadím do té druhé, nemám to té první za zlé. Ono vlastně tím pomáhají udržet životnost věcí, protože co by jinak lidstvo dělalo s použitými věcmi, kdybychom kupovali jen nové? To přece dává smysl. Pro mě je ovšem výhodnější mít auto, co jezdí a nekončí po každé jízdě v servise a pokud se přece jen něco odporoučí, tak neřeším a reklamuji, což naštěstí není můj případ. Na světě je neuvěřitelné množství značek, ale pro běžného smrtelníka se smrští jen na pár možných výrobců. Buď z důvodu nedostupnosti, nebo ceny. Tím člověk okamžitě zapomene na Porsche, Lambo, Audi nebo BMW (prodejna hned stojí naproti mého pracoviště). Pak člověk odfiltruje lepší značky jako Mitsubishi, Mazda, Nissan, Toyota, které nemají početné zastoupení v česku nebo prostě nenabízí modely v hledané cenové kategorii. Seznam v tomto okamžiku nabízí jen pár značek s auty za rozumnou cenu.
Nejrozšířenější Škodovka možná vypadá dobře, ale uvnitř to je stále bezduchý interiér a při konfigurování se mi protočily panenky u výsledné ceny za „nic“. Navíc, jak jsem se později dozvěděl, tak častý servis a poruchovost je u nové Škody normální. Řeknete si náhoda, ale v mém okolí 100% zkušenost a majitelé z toho nejsou dvakrát nadšení. Heslo „Go Futher“ na mě naštěstí neplatí. Sán nemám s Fordy žádnou zkušenost a auta tohoto amerického průkopníka mě nikdy nezajímala a ani se mi moc nelíbili. Prázdný design a celkově americký styl mě nebral. Pak je tady velká skupina francouzských aut Peugeot, Citrón a Renault. Opět k těmto značkám nemám žádný vztah. Ve všech jsem seděl, dva Renaulty řídil a řízení mi moc nepadlo do ruky. Jezdí to, mají slušnou výbavu a výjimečně i pěkný design. Původně jsem měl v hledáčku Clio Grandtour, nechybělo moc a mohlo být moje, ale moje váhavá povaha mě přemluvila počkat. Teď stojí jedno vedle mě a říkám si, jak dobře jsem udělal, protože na živo vypadá jinak.
V době, kdy Hyundai nasadil svoji drsnou tvář rádoby německé značky v reklamách, se mi tato značka doslova zhnusila a přestal jsem o ní jevit zájem, který jsem stejně žádný neměl. Pak je tu menší korejská značka stejného koncernu zvaná KIA, v překladu ki:a pocházející z Asie. Této značce jsem nikdy nevěnoval nějakou větší pozornost, určitě každý pamatuje reklamu „sedm!“ a to je tak vše, co jsem o této korejské značce postřehnul. Nicméně právě v době, kdy jsem vybíral nové auto, prostě nějak osud určil, že to bude právě KIA. Mluvilo se o ní, několikrát jsem si i nevědomky svezl a bylo to fajn. Začal jsem číst recenze, konfigurovat a hledat veškeré informace z diskusí. To mě jen utvrdilo, že KIA bude mým prvním autem.
Velkou roli také sehrála sedmiletá záruka a možnost přestavby na LPG z výroby, což byl jeden z rozhodujících faktorů oproti Renaultu. Pak už to šlo celkem rychle, výběr dealera, kde jsem na první pokus nepochodil, jelikož prodejce byl v pracovní době pryč, takže měl smůlu a šel jsem naštvaně jinam. V Autobondu to bylo už jiné jednání od začátku do konce, kde se snažili pomoci. Svezli jsme se, popovídali a trochu pomluvili Hnujdaj. Ocenění prodejce roku tam nevyselo asi pro nic za nic. Dva měsíce netrpělivého čekání na auto ze slovenské fabriky v Žilině byly trochu hektické, ale jakmile bylo auto připraveno, nečekal jsem ani chvíli. Auto bylo zahaleno červenou plachtou jako by se jednalo o prémiový vůz a bylo naleštěné. Když jsem poprvé jel od dealera domů, tak ze mě opadly všechny obavy z manuálu, jelikož jsem byl zvyklý na automat. Celkově se to těžko popisuje, prostě si vezete první nové auto domů.
Čím větší, tím lepší ne? To je ta česká úměra. Všichni máme doma kombíky a musím říct, že za ten rok se mi mnohokrát osvědčil. Vezení nábytku, vybavení nebo spaní. Velikost je opodstatněná a ani větší rozměry nevnímám. Když jsem vybíral značku, automaticky jsem hledal kombíka. Taky jsem nechtěl úplný základ, takže stupeň výbavy komfort byl příjemný kompromis a hlavním požadavek jsem měl na tempomat. Hlavně jsem nechtěl žádná elektronická kurvítka jako mediální centrum s navigací, vyhřívání čehokoliv, sensory a podobně. Od auta čekám, že pojede a bude v něm příjemně a ne že budu půl dne nastavovat kdesi cosi. A tak to i je, prostě nastartuji a jedu. Pro můj život stačí jeden USB konektor na hudbu nebo nouzové nabití telefonu, toť vše. Já bych si třeba Android jako jeho příznivce do auta nikdy nedal. Takže to, co jsem si vybral, mi nyní slouží dobře.
Jezdí náramně pohodlně a od prvního dne absolutně bez technických potíží. Trochu mi vadí silnější posilovač řízení, který by mohl být v režimu sport tvrdší a celkově odstupňovaný trochu jinak. Režim komfort pak neklade téměř žádný odpor. Řazení je přesné a zvykl jsem si na něj prakticky hned. Navíc pokud pustím spojku rychle, tak nějaký mechanismus typické škubnutí vyhladí, ale to se mi již nestává. Z řazení jsem měl obavy vůbec, ale naštěstí už od začátku jsem si rychle zvykl. Možná prvních tisíc kilometrů bylo třeba vychodit jedničku, ale teď už tam padne sama.
Motor 1.4 CVVT není žádný rychlík, obzvláště s LPG, ale spíše ověřený pracant. Do 2 500 otáček má kultivovaný tichý chod a nad 3 000 začne člověk slyšet, že má něco pod kapotou. Ve městě se stejně drží kolem 1 500ot. a o motoru ani nevíte. Pravda, že LPG občas trochu chraptí, ale při pohledu na ceny kolem 13 Kč/l to je slabý argument. Ani agresivnější jízda Ceeda nerozhodí. Podvozek a pneumatiky drží jako přilepené a auto se nenaklání. Se zimními pneu platí to samé a to jsem se snažil to trochu utrhnout. Na volném prostranství jsem zkoušel nějaké drifty, ale neúspěšně. Samozřejmě je to předokolka, takže moc srandy nelze čekat. Musím vyzdvihnout spolehlivost a skoro žádnou údržbu. Klasické doplnění ostřikovačů a umytí je všechno, co auto od svého majitele vyžaduje. Zatím jsem maximálně spokojen a nenacházím žádné nedostatky, které by mě trápili. Věřte, že jsem náročný a věci si kupuju od toho, aby dělali, co mají. Tohle auto jezdí a vypadá dobře, takže super! Mrzí mě, že jsem nepočkal na nový facelift? Ne, protože bych nemohl auto přestavět na plyn a možná bych dnes neměl Kiu. Když tak zpětně přemýšlím, udělal jsem nejlepší volbu.
